Sice se tu dlouho nic nedělo, ale ono je to asi jedno, protože to nejspíš nikdo nečte. A to z toho důvodu, že tenhle blog nejde najít, pokud ho nezadáte rovnou v celém jeho znění do toho řádku nahoře. Googlovi ani Seznamovi se asi nelíbí. A to jsem dokonce překonala sama sebe a přečetla jsem si nápovědu v angličtině, a co víc, dokonce jsem se podle ní i řídila. A stejně prd. No nic, snaha byla. Tohle může stejně dobře sloužit jako soukromý deník, že?
Přes ty dny, co jsem byla nemocná, jsem zjistila jedno: že čím víc času máte, tím míň toho uděláte. Věděla jsem to už dřív, ale vždycky nenapravitelně věřím, že příště se nebudu flákat. Ale nefunguje to. Takže za tři dny jsem... upravila kamarádky fotky a nechala je vyvolat; nastehovala dvě sukně (původně jsem plánovala ušít vršek, ale po dvou hodinách hledání střihu jsem to vzdala); zařídila jsem si Opencard a taky vařila, koukala se na televizi a prokrastinovala na netu. Skvělé skóre. No, příště to bude lepší. (Haha.)
Žádné komentáře:
Okomentovat